Ringelmanův efekt: Jak týmová práce dělá lidi línými
Různé / / June 28, 2023
Jaký má smysl se snažit, když to nikdo neocení.
Co je Ringelmannův efekt
Ringelmannův efekt je snížení osobního úsilí při práci ve skupině. Když člověk jedná sám, dává ze sebe všechno nejlepší, ale pokud plní úkol společně s ostatními, snaží se o něco méně. A čím větší skupina, tím menší příspěvek každého jejího člena.
Poprvé tento efekt objevil Francouzský profesor, agronom Max Ringelmann. Na konci 19. století provedl sérii pokusů o produktivitě práce. Během nich byli dotazováni mladí studenti zemědělské školy zatáhnout za lano - nejprve jeden po druhém a poté ve skupině 7 a 14 osob.
Muži pracovali sami a tahali za lano průměrnou silou 85,3 kg. Když na úkolu pracovalo 7 a 14 lidí, úsilí každého kleslo na 65 a 61,4 kg.
Ringelman považoval za hlavní důvod tohoto efektu nedostatek koordinace akcí. Několik lidí se nemůže pohybovat synchronizovaně: maximální napětí a uvolnění se objevují v různých časech, což nakonec snižuje výkon všech.
Nicméně řada prací věnovaných Ringelmannovu efektu nebo jinak řečeno sociálnímu lenosttuto domněnku vyvrátit.
Proč skupinová práce lidi uklidňuje
Ringelmannův efekt nastává také tehdy, když k dokončení práce není nutná koordinace akcí. Navíc vzniká, i když žádná skupina neexistuje, ale člověk věří, že existuje.
V jednom experiment naverbovali studenty a požádali je, aby ze všech sil tleskali a křičeli. Nejprve účastníci plnili úkol po jednom, poté ve skupinách po dvou a šesti lidech.
Jak vědci očekávali, jak počet lidí rostl, osobní výkon každá se snížila. Dva studenti křičeli a tleskali na 66 % své kapacity a šest z nich pouze na 36 %.
Dá se předpokládat, že se účastníci snažili méně, protože skupina už nadělala velký hluk a lidé si mysleli, že to stačí a nemohou plýtvat energií nadarmo.
Aby to vědci vyloučili, nasadili studenty zvukotěsná sluchátka a řekli, že budou pracovat ve skupině, ale zároveň nebudou slyšet své partnery. Ve skutečnosti žádná skupina neexistovala, ale lidé věřili, že jednají jako tým, a jejich produktivita klesala. Pokud si žáci mysleli, že spolu křičí, splnili úkol na 82 % možné intenzity a pokud si mysleli, že pracují se šesti, splnili úkol na 74 %.
Ringelmannův efekt tedy nelze vysvětlit pouze nedostatkem koordinace. Je pravděpodobnější, že lidé ve skupině relaxují z jiných důvodů. Existuje několik teorií, proč tomu tak je děje.
- Rozptyl sociálního vlivu. Když šéf požádá podřízeného o dokončení úkolu, nasměruje veškerý svůj společenský vliv na jednoho člověka a ten se ze všech sil snaží. Když úkol plní skupina, vliv vůdce je rozdělen mezi několik zaměstnanců a každý dostává méně. V důsledku toho se také snižuje úsilí.
- Neschopnost vyhodnotit výsledky svých činů. Když člověk může porovnat svůj příspěvek s tím, co udělali ostatní, má smysl to zkusit. Podpoří ho to sebevědomí, vám pomůže vyniknout z pozadí ostatních členů skupiny, nebo alespoň být o nic horší než oni. Pokud příspěvek nelze posoudit – například jako v experimentu s křikem nebo tažením za provaz – jaký má smysl vynakládat další úsilí? Navíc, i když se skupina projeví špatně, nebude to osobní chyba člověka, což znamená, že strach ze selhání je mnohem menší.
- Nedostatek víry, že jejich úsilí je důležité. Pokud člověk nemá individuální zodpovědnost a pochopení významu svého příspěvku, tak přestává věřit, že je zde užitečný. Jinými slovy, člen skupiny věří, že si tým poradí i bez něj, a proto není důvod se napínat.
I když Ringelmannův efekt je charakteristický pro skupinová práce, dá se s tím docela dobře bojovat, vezmeme-li v úvahu příčiny společenské lenosti a vynaložíme snahu o nápravu stavu.
Jak překonat Ringelmannův efekt při práci v týmu
V jedné metaanalýze navrhl model osobního úsilí v týmu, který uvádí všechny nezbytné podmínky pro absenci společenské lenosti. Každý člen týmu podle ní potřebuje vidět výsledky své práce a pochopit, jak přispívá k produktivitě skupiny. Společné úsilí by navíc mělo být přínosem pro tým a neméně důležité pro jednotlivce osobně.
Porušení jedné nebo více podmínek povede ke vzniku Ringelmannova efektu. Často se například setkáváme se sociálním povalováním velké společnostikde se každý zaměstnanec podílí jen na malé části výrobního procesu. Protože lidé nechápou, jak jejich práce pomáhá vyrábět produkt a vydělávat peníze, nemají motivaci se více snažit.
Vzhledem k těmto faktorům existuje několik pravidel, která mohou pomoci snížit Ringelmannův efekt ve skupině:
- Oceňujte osobní přínos každého z nich. Členové týmu musí pochopit, kolik toho pro skupinu udělali. Navíc by měli vědět, že jejich přínos mohou ocenit zaměstnanci i manažeři.
- Dokažte, že práce všech je důležitá pro společnou věc. Člověk musí věřit, že jeho práce je jedinečná a nezbytná pro úspěch týmu. Pokud zaměstnanec pochopí, že bez něj nic nepůjde nebo to nebude tak dobré jako s jeho účastí, zkusí to.
- Udělejte tým soudržný. Pokud si člověk váží a miluje členy své tým, pravděpodobně bude pracovat na maximum, aby tým nezklamal.
- Poskytněte návratnost vašeho úsilí. Pokud výsledky práce skupiny závisejí na osobním prospěchu všech, je méně pravděpodobné, že se lidé budou vyhýbat práci. Je však důležité, aby při rozdělování odměn byla zachována férovost. Pokud se někdo snaží méně a všichni dostávají stejně, motivace k úsilí se sníží.
Metaanalýza také poznamenala, že efekt sociální lenosti mizí, když člověk pracuje na zajímavých a důležitých věcech pro sebe. Pokud jsou lidé skutečně zapálení pro svou práci a věří v hodnotu výsledků, práce ve skupině je nepřiměje se snažit méně.
Přečtěte si také🧐🤔
- Ashův experiment: jak strach z vyvržence připravuje lidi o rozum
- „A já jsem konzervativec od své matky“: jak geny ovlivňují naše politické názory
- Model vrátného: proč je tak těžké dostat se z informační bubliny
- To není žádný myší povyk: jak teorie malých skutků pomáhá měnit svět i v těžkých časech
- Murphyho zákon: Proč byste se měli připravit na nejhorší a doufat v nejlepší