Co brání páru být šťastný: říká psycholog Alexander Kolmanovsky
Různé / / November 09, 2023
Partneři často nejsou ochotni vyjít si na půl cesty bez jistých záruk. A marně.
Nedorozuměním v páru trpí zpravidla oba partneři. Každý má přitom jistotu, že má pravdu, ale jeho zájmy jsou narušeny. Psycholog Alexander Kolmanovsky hovořil o problémech ve vztazích na festivalu Inpsycho Fest, který pořádal Moskevský institut psychoanalýzy. Life hacker si udělal poznámky z jeho přednášky.
Alexandr Kolmanovský
Psycholog-praktik, specialista na rodinu a vztahy mezi rodiči a dětmi.
Obvinění, že vás ten druhý neslyší, nerozumí vám a nechce vůbec mluvit, jsou častou příčinou napjatých vztahů v páru. Lidé se cítí nešťastní, ale nechápou, jak donutit partnera, aby bral ohled na jejich vlastní potřeby. Pojďme zjistit, proč hádky vznikají a co s nimi dělat.
Proč mezi partnery vznikají konflikty?
S problémy ve vztazích se setkáváme neustále, počínaje dětstvím. Detaily mohou být úplně jiné, ale zápletky bývají velmi podobné – jak ve školních šarvátkách, tak v rodinných skandálech.
Ve škole se může chlapec ze zadní lavice vyzbrojit pravítkem a dotknout se dívky, která sedí vepředu. A dospělý muž je zase připraven napadnout svou ženu výčitkami kvůli nějaké maličkosti. A pak dovést konverzaci na běžná každodenní témata do skandálu.
Všechny takové konflikty mají jeden hlavní důvod. Každý z nich je způsob, jak upoutat pozornost a pak dosáhnout bezpodmínečného přijetí. Zde je návod, jak to vypadá v praxi.
Chlapec, který sedí v zadní lavici, dokonale chápe, že dívka ví o jeho existenci. A šťouchání pravítkem není pokus vám to připomenout. Chlapec se nesnaží jen přimět dívku, aby se k němu otočila. Chce, aby se na něj laskavě podívala.
Jako každý člověk, i školák potřebuje být přijímán takový, jaký je. Tedy nejen tichý, usměvavý a příjemný, ale i hrubý, nepříjemný, neobřadný. Svou touhu si možná ani neuvědomuje, ale jedná pod jejím vlivem.
Tato metoda samozřejmě vypadá zvláštně. Často se dívka zpočátku snaží tyto pokusy nevnímat, protože jsou jí nepříjemné. Ale pokud o ni chlapec opravdu stojí, jen zdvojnásobí své úsilí.
Když tišší požadavky zůstanou bez odezvy, dotyčný jednoduše zvýší hlasitost.
Alexandr Kolmanovský
Nezní to moc příjemně, ale je to fakt.
Jak se zachovat, když se váš partner snaží udělat skandál
Podívejme se na další příklad. Rodinné ráno. Děti se chystají snídat a nalévat mléko na cereálie. Manžel, který si všiml, že každý z nich má svou vlastní smečku, spustí skandál. Své ženě hrubě vyčítá, že ji tisíckrát žádal, aby si koupila velké balení, a ne několik malých, protože je to levnější.
Odpovídá, že má důvody pro výběr malých balení. A vůbec – není třeba křičet, mohl bych klidně mluvit. Ale normálního tónu se od něj nedočkáte.
Pak si žena může stěžovat psycholog na recepci: Snáším jeho hrubost 10 let, ale vztah se jen zhoršuje. Buď křičí, nebo se mnou vůbec nechce mluvit.
Velmi často jeden z partnerů v páru říká: nechce se mnou komunikovat. Tohle se nikdy nestane. Nikdo jen tak neodmítne mluvit. Odmítají pouze nepohodlnou komunikaci. Je těžké si představit, že by se člověk v rámci lékařské normy skutečně těšil skandálu.
Alexandr Kolmanovský
Proto byste v konfliktech neměli reagovat na slova svého partnera nebo tón, kterým jsou pronesena. Bylo by lepší pokusit se pochopit, proč si ten druhý zvolil právě tento způsob komunikace. Pokud křičí, zjistěte, co je za křikem.
Často se říká, že skandalizátor prostě opakuje stejné techniky, které používal on. rodiče. Ale toto vysvětlení nestačí. Za prvé, stejná osoba může mluvit klidně, pravděpodobně není vždy agresivní. Za druhé, všichni jsme se v dětství setkali s hádkami, ale rozhodně jsme viděli jiné komunikační scénáře.
V konfliktech často funguje pravidlo: projeví-li člověk agresi, znamená to, že svou potřebu nedokázal uspokojit jiným, pokojným způsobem. Proto stojí za to zjistit, co ho skutečně trápí. Pokud je hrubost vždy žádostí o pozornost, můžete se pokusit pochopit, ve které oblasti člověk pociťuje bolestivý nedostatek.
Ale to až později, v klidné situaci. A v tuto chvíli hádající se Neměli byste se citově zaplést do skandálu, ale ukázat, že si toho člověka vážíte a respektujete ho. A v klidu odpovězte na otázku, která se stala důvodem sporu.
Například manželka v situaci s cereáliemi může říci: „Ano, máte pravdu, stojí to víc. Rozumím ti. Pro nás je ale důležité, aby každé dítě mělo svůj balíček – to mu usnadňuje počítání snědených porcí. Potřebují to, aby mohli soutěžit."
Proč naučit se přijímat druhé je prospěšná taktika a strategie
Nabízí se otázka: proč přesně musím dělat kompromisy? Taky chci víc pozornosti, taky se mi stává, že to bolí a je to nepříjemné. Proč já a ne někdo jiný? Ať začne první!
To je jediný způsob, jak navázat vzájemné porozumění s druhým
Stojí za to si uvědomit, že přijetí není oboustranný pohyb. Můžete si být jisti, že vy osobně uděláte vše pro pochopení a přijetí toho druhého. To ale nezaručuje, že určitě udělá to samé. Stále však neexistuje jiný způsob, jak navázat vzájemné porozumění.
Zde neexistují vůbec žádné záruky – nikoho nelze nutit k něčemu, co sám dělat nechce. Ani vy, ani váš partner.
Je to jednosměrný provoz. Vzájemné přijetí nelze dohodnout, nelze jej deklarovat. Můžete ho teprve začít rozvíjet. Ne ve formě výměnného obchodu, ale „potopit oblohu“, aniž bychom očekávali jakoukoli odezvu.
Alexandr Kolmanovský
Někteří lidé říkají svému partnerovi: dobře, pokusím se tě pochopit a zapnu empatii, ale pak uvidím, jestli mi odpovíš stejně. Takové chování však ostatní nevnímají jako pohyb k. Toto je pokus o obchodování. Požadavek být přátelský vyvolává pouze protest. Pokud ale zapnete empatii a opravdu se pokusíte podívat na situaci očima druhého, je nepravděpodobné, že zůstane bez povšimnutí.
Ale je důležité, abyste to zkusili rozumět a přijmout partnera ne z oběti nebo štědrosti. Pokud je to pro vás těžké, zapněte pragmatismus. Přemýšlejte o tom takto: chcete pohodlný vztah a zde je skvělý způsob, jak si ho vytvořit. Ano, neexistují žádné záruky, ale tato metoda mnohokrát prokázala svou účinnost. Takže to může fungovat i ve vaší situaci.
To je cesta k sebepřijetí a vlastnímu pohodlí.
I když vaše úsilí nevyjde, stále budete vítězem. A právě proto. Naše psychika má důležitou vlastnost zvanou rekurentní mechanismus sebeuvědomění neboli IUD. Je nutné lépe porozumět lidskému chování. Principy fungování mechanismu popsal slavný psycholog Lev Vygotsky.
Naše psychika je navržena tak, aby se člověk choval k ostatním i k sobě rovnocenně. Toto vnímání se rozvíjí s dětství. Zpočátku si dítě neuvědomuje své vlastní „já“ - existují pouze „oni“, lidé kolem něj. Tato kategorie je velmi rychle rozdělena na dvě části.
Existuje „plusová skupina“ - ti, kteří krmí, pečují, pečují. A „minusová skupina“ jsou všichni ostatní. Aby dítě přežilo, potřebuje pochopit, komu vysílat signály o pomoc a od koho se držet dál.
Časem si člověk uvědomí své vlastní „já“ a přenese do něj stejná hodnocení jako na své okolí – jiné známky prostě nemá. Ukazuje se, že čím více empatie k lidem cítí, čím lépe rozumí jejich potřebám a motivům, čím více výhod v nich nachází, tím lépe se bude cítit sám ze sebe. A rozumět sobě.
Lidé si této souvislosti všimli již dávno. Je snadno patrné i v průběhu jednoho lidského života.
Alexandr Kolmanovský
Takže, abyste se zbavili důvodů, které brání páru být šťastný, měli byste se pokusit nahradit konfrontaci empatie. Buď to půjde, nebo začnete lépe rozumět nejen svému partnerovi, ale i sami sobě. Navíc je zaručen druhý výsledek.
Jak zlepšit vztahy👩❤️👨
- 7 terapeutických technik, které byste měli se svým partnerem vyzkoušet
- 31 způsobů, jak být dobrým romantickým partnerem
- 5 způsobů, jak pomoci svému partnerovi vést zdravý životní styl – bez hádek a výčitek