Antropolog Stanislav Drobyshevsky: proč není třeba závidět dávným lidem
Různé / / April 21, 2023
Naši předkové léčili nemocné a dokonce prováděli chirurgické operace, ale přesto zemřeli brzy.
Je pravda, že primitivní lidé nežili dlouho, ale zemřeli zdraví? Nebo naopak – trpěli četnými nemocemi, které vedly ke smrti? Archeologické nálezy nám pomáhají představit si, jak to skutečně bylo, a oddělit fakta od legend.
Antropolog Stanislav Drobyshevsky na fóru "Vědci proti mýtům" řekl, že věda dnes ví o životě starých lidí. Záznam organizátoři přednášek — «ANTROPOGENESIS.RU- zveřejněno na jejich kanálu YouTube. A Lifehacker udělal shrnutí.
Stanislav Drobyševskij
Antropolog, kandidát biologických věd, docent, Biologická fakulta Moskevské státní univerzity
1. Předkové vyrostli rychle a zemřeli mladí
Soudě podle nalezených koster a lebek byla průměrná délka života našich předků krátká.
Z nalezených australopiteků je nejstaršímu asi 33 let. Žil před dvěma a půl miliony let. Tehdy lidé na tomto světě strávili v průměru jen 12-15 let. Ano, předci museli rychle dospět a porodit brzy, jinak by prostě nepřežili.
O něco později se průměrná délka života zvýšila. Z heidelberských lidí, které jsme našli, bylo nejstaršímu asi 35 let. Zemřel asi před 500 tisíci lety. V té době měli starověcí čas dovršit 14 až 21 let.
Cro-Magnoni byli na zemi mnohem déle. Jejich éra začala asi před 50 tisíci lety. Antropologové studovali lebky starých lidí, kterým bylo 40–50 let – to znamená, že se kromaňonci už mohli dožít vysokého věku.
Ale ve všech dobách se mohly objevit jedinečné postavy. Nastavili rekordy v dlouhověkosti. V Dmanisi tedy archeologové našli lebku babičky, které bylo asi 80 let. V každém případě byly kosti její lebky ve stavu, který takovému věku odpovídá.
Jednotlivé postavy mohly žít déle, ale v průměru tak umíraly. A plnohodnotný život vznikl až ve 20. století s příchodem antibiotik a normální medicíny založené na důkazech.
Stanislav Drobyševskij
Primitivní lidé rodili brzy a umírali ne proto, že měli čas projít celým cyklem od narození do stáří. Ale protože v tom prostředí, bez plnohodnotné medicíny a elementárních životních podmínek, bylo velmi těžké žít déle.
2. Předkové mohli být silnější než my, ale také onemocněli
Možná si myslíte, že pokud staří lidé zemřeli zdraví, jejich život byl krátký, ale krásný. Ano, můžete zemřít nejen na nemoc. Mnozí zemřeli, protože klopýtli, padali na kameny, lámali si lebky a končetiny. Některé sežrali leopardi nebo jiní predátoři. Jak úžasný byl takový život a smrt - posuďte sami.
Někteří věří, že staří lidé měli na rozdíl od našich perleťové zuby a silné kosti. Možná se to často stávalo, ale nejde o vzácné zdraví předci. Pokud dnes přijedeme do vesnice Křováků, Papuánců nebo jiného kmene daleko od civilizace, uvidíme také jen zdravé lidi. Ne, ne proto, že nejsou nemocní. Jen ti slabší nepřežili dodnes. Zemřel dříve. Přirozený výběr nebyl zrušen.
Výsledky vykopávek potvrzují, že ne všichni, kteří zemřeli v mladém věku, byli zdraví. Archeologové například našli kostru neandrtálského dítěte, které žilo pouhých devět let. Stav jeho kostí ale odpovídá padesátce.
Úsměv starců také nebyl vždy sněhově bílý – často je trápil kaz. Vědci našli lebky s dírami v zubech. Tyto díry se objevily, protože člověk jedl velmi kyselé ovoce. Znamená to, že zuby ty lidi také bolí, a to velmi silně.
A kosti byly také takové. A nemusel jsem žít příliš dlouho, protože opotřebení kostry a celého organismu jako celku bylo šílené.
Stanislav Drobyševskij
Rakovina také není novou nemocí. Onkologický nemoci se neobjevují, protože máme 5G věže, ale všichni mluvíme na mobilních telefonech a také jíme potraviny s GMO. Mezi nálezy archeologů jsou kostry s výrůstky na kostech nebo otvory, které se objevují kvůli nádorům. Rakovina je porucha v těle a ve starověku se také setkala.
Dnes se lidé častěji setkávají s onkologií, protože dříve se prostě nedožívali věku, kdy se taková onemocnění objevují. Mohl je sežrat medvěd, umírali při potyčkách se sousedními kmeny, umrzli nebo zemřeli hlady.
A teď jsme o to všechno připraveni, ale na něco musíme zemřít. Co zbývá, jsou kardiovaskulární onemocnění a rakovina.
Stanislav Drobyševskij
Ještě důležitá poznámka: z kostry nemůžeme vždy určit, zda člověk skutečně neonemocněl a proč zemřel. Pokud trpěl například plicní tuberkulózou nebo alergií, na jeho kostech se to nijak neprojeví. Kostru tedy vidíme bez poškození, ale nemůžeme zaručit, že byl člověk absolutně zdravý. Prostě nevíme.
3. Primitivní lidé také trpěli nadváhou
Věří se, že staří lidé byli štíhlí a krásní – vždyť příroda, čistý vzduch, zdravé potraviny bez konzervantů a barviv byly všude kolem. A spousta fyzických cvičení, která procvičí tělo.
Ale archeologové během vykopávek byly nejednou nalezeny originální portréty těchto lidí vytvořené současníky.
Například Venuše paleolitické éry jsou figurkami tehdejších krásek. Liší se velkolepými, až příliš velkolepými formami. Můžeme hádat, co přesně sochaři znázorňovali - požadovaný ideál nebo skutečné ženy. Ale v žádném případě nemohli přijít s takovými formami. K jejich opětovnému vytvoření bylo nutné vidět skutečný vzorek.
Je pravda, že stále existuje takový okamžik - jak velká je to nadváha? Možná by to tak mělo být? A teď jsme posedlí nadměrnou hubeností ve stylu Barbie. A možná to není tak správné.
Stanislav Drobyševskij
Vydržet dítě, bez problémů ho porodit a nakrmit, žena by měla mít zaoblené tvary. To je jeho vrozená vlastnost, nezbytná pro přežití potomků. Bez něj by možná lidská rasa nepokračovala a my bychom dnes neexistovali.
Pravděpodobně ve starověku byli lidé s nadváhou. Vypovídají o tom i starověké figurky. Faktem je, že kmeny žily v různých podmínkách. Někteří měli problém sehnat jídlo. Takové kmeny musely dlouhou dobu migrovat, aby našly dostatek potravy. Samozřejmě, že nebyli obézní.
A další měli například poblíž rokli, kde pravidelně padali zubři nebo jeleni. Archeologové takové soutěsky našli – v jedné z nich bylo asi tisíc koster bizonů. Když je vždy k dispozici čerstvé maso a tuk, je velmi snadné přibrat. A tukové zásoby pomohou přežít, pokud se jídlo náhle zhorší.
To znamená, že sklon k hromadění hmotnosti byl vrozenou a velmi užitečnou vlastností a realizace závisela na situaci. Funguje to takto. Tolik tu máte jelenů a koní.
Stanislav Drobyševskij
4. Porod mezi starověkými je život ohrožující zkouškou
Mýtus o ženách ve starověku porodila žádný problém, v dnešní době velmi populární. Žili přece v lesích, měli silné svaly, byli obratní a dobře si poradili s nákladem. Jednoduše se proto stáhli stranou – například do lesa nebo do speciální chýše. Tam rychle a snadno porodily a pak se vrátily.
Někdy to tak bylo. Mnoho kmenů si postavilo speciální chýši k porodu, žena tam chodila sama, nebylo jí pomoci. V jiných národech ale mohla ženu doprovázet porodní asistentka, ta však v těžkých případech nedokázala pomoci. Pokud je tedy žena zdravá, porodila bez problémů, a pak by mohla dlouho žít. Kdo ale nezvládl porod, okamžitě zemřel a nezapadl do legend.
Ti, co to měli těžké, prostě technicky skončili, už nejsou mezi námi. Mýtus se tedy jako obvykle zakládá na realitě.
Stanislav Drobyševskij
5. Antikové také trpěli stresem a duševními chorobami
Velmi oblíbená je také pohádka o silném duševním zdraví primitivních lidí. Opravdu, v dávných dobách neexistovaly žádné termíny a naléhavé záležitosti, lidé byli osvobozeni od proudu zpráv a jiných negativních věcí. Změřený život, zdravá fyzická aktivita a žádné problémy. To znamená, že nemoci, které jsou způsobeny následky stresu, by neměly být. Stejně tak duševní poruchy.
Ale ukazuje se to silné stres může zanechat stopy nejen na psychice. Způsobuje hypoplazii zubní skloviny, která je jasně viditelná při studiu čelistí starých lidí.
Jak se zuby tvoří a rostou, tvoří se na nich nové vrstvy skloviny. Pokud je dítě ve stavu silného stresu, zuby dočasně přestanou růst. To se může stát, pokud došlo k nějakému vážnému neštěstí – hladomor, epidemie, válka. Nebo byli rodiče nevšímaví a nedbali na potřeby dítěte, nebo byli dokonce krutí.
Když stresová situace pomine, zuby začnou znovu růst. Ale už se na nich tvoří malá vodorovná rýha. Téměř každý má jednu takovou řadu. Objevuje se, když je dítě odstaveno a přeneseno do potravy pro dospělé. Jiné pruhy se ale nemusí objevit.
Antropologové často nacházejí takové rýhy na zubech starověkých lidí. Někteří jich mají celou řadu. To znamená, že zažívali vážné stresové situace, a to poměrně často.
A objevily se u nich mentální deviace – stejně jako jejich potomci.
6. Šamani ne vždy úspěšně léčili bylinkami a spiknutími
Víme, že staří lidé také onemocněli. Existují ale legendy, že jejich šamani dokázali léčit téměř všechny neduhy. A přírodní prostředky spolu s konspiracemi dokázaly zázraky.
Ano, medicína existovala mezi starověkými lidmi. Před 50 000 lety žvýkali neandrtálci řebříček, heřmánek a kůru topolu. Tyto látky působily v podstatě stejným způsobem jako aspirin.
Vyskytl se případ, kdy archeologové našli pohřeb pokrytý léčivými bylinami. Muž, který tam ležel, měl zlomený žebro na zádech. To znamená, že mě bolí záda - dali květiny. Pravda, na žebru jsou stopy jen částečného zhojení. Zázrak se tedy nekonal.
Existují také důkazy, že staří lidé měli chirurgy. Například před 30 tisíci lety na Kalimantanu byla amputována noha. Ale poté žil ještě mnoho let - kosti se přizpůsobily nové zátěži, to je vidět z jejich struktury.
To znamená, že medicína skutečně existovala. Ale jak se to povedlo, je velká otázka. Úplně stejné stopy hojení a srostlých kostí nacházíme u zvířat, která rozhodně nebyla ničím ošetřena.
Takže je lepší být léčen ne tamburínami a paličkami, ale produktivněji. Buďte rádi, že nejste pitekantropové, ne neandrtálci a žijete v moderní době.
Stanislav Drobyševskij
Přečtěte si také🧐
- 5 starověkých vynálezů, které předběhly dobu
- 5 faktů o ženách starověkého Egypta, kterým je těžké uvěřit