Rover Curiosity našel na Marsu opál – možný zdroj vody pro astronauty

Staré snímky shromážděné vozítkem Curiosity odhalily světle zbarvené skály obklopující „svatozáře“ zlomů na Rudé planetě. Vzorky těchto hornin byly již dříve sbírány pomocí roverových přístrojů. V novém výzkum vědci z University of Arizona analyzovali tato archivní data pomocí nových metod. Podařilo se jim potvrdit, že tyto světlé kameny obsahují opál.

Opál vzniká, když voda zvětrává horniny bohaté na oxid křemičitý. Výsledný roztok se usazuje v puklinách a štěrbinách horniny. Postupem času ztvrdne na tvrdý minerál, který může být zakalený a matný nebo oslnivě jasný. Dnes se opál většinou získává buď z Austrálie nebo Etiopie.

Ve skutečnosti to není poprvé, co byl na Marsu nalezen opálový materiál. V roce 2008 si sonda Mars Reconnaissance Orbiter všimla velkých světlých skvrn v několika oblastech Rudé planety, které byly připisovány usazeninám hydratovaného oxidu křemičitého. Nyní se zdá, že tento materiál je běžnější, než se dříve myslelo.

Objev opálu je velká událost. To ostatně naznačuje, že voda se na Marsu objevila již velmi dávno. I poté, co povrch vyschl a stal se nevhodným pro jakékoli mikroby, které by tam mohly žít, zůstaly podmínky pod povrchem potenciálně obyvatelné ještě dlouhou dobu.

To je dobrá zpráva pro Curiosity a jeho nástupce, rover Perseverance, který v současné době hledá známky života v kráteru Lake Jezero, nalezišti bohatém na opálový materiál.

Další hodnotou opálu je, že by mohl být užitečným zdrojem vody pro budoucí mise astronautů. Teoreticky se může voda z krystalové struktury uvolnit, pokud se kámen rozdrtí a zahřeje. Tým vypočítal, že 1 metr dlouhé halo pojme až 5,7 litru vody v hloubce 0,3 metru.